KRONIKA ZVĚRSTVA
Old Report 19.12.2009
Vánoční mecheche Brno
Operace Artaban, Proti Směru, Pilsner Oiqell
V pět jsme vyrazili s Fíkem vlakem na vánoční kalbičku v Brně. Plni očekávání jsme omylem nasedli do špatného vlaku, takže cesta mohla skončit ještě dřív, než začala. Naštěstí nás průvodčí poslal do správného, tak jsme mohly jet. Cesta rychle utekla a to jsme ani nekalili. O půl osmé jsme dorazili na Koliště, zaplatili vstup a začali bumbat. Hospůdka to byla malá, takže hned bylo plno. Sedli jsme si k dvoum mladákům, kluk a holka, oba jak naklonovaní známý z Poličky . Kecali a kecali, takže jsme si málem nechali ujít začátek Artabanů. Jako vždycky parádní pogo, nechyběli předělávky od Orlíků nebo Hubert Macháně děvky a chlast. Artabani hráli i dost starejch songů, samozřejně nová deska převládala. Zvuk byl šílenej ale atmosféra vynikající. Lidi pogovali, skákali do davu, řvali s kapelou, no prostě bomba. Po Artabanech nastoupili v Poličce známý Proti směru. Ty jsme radši propili u stolu, ale lidí pařilo dost. Pivko zachutnalo, takže jsme zase málem prošvihly začátek Oiquelů. Hrály hodně starý songy, zapal si vlasy jelo asi třikrát, lidi skákali do davu jako divý. Skoro jsme je nestíhali chytat, haha. Pogo bylo vynikající, lidi se zvedali, punk and skins fungoval, a všem bylo hezky, až teda na moje nohy který dostali pár ran gládama. Dokonce nám zpěvák Oiquelů podal mikrofon tak jsme si s Fíkem zařvali, oi oi, oi punk… Oiquelové dohrály a pak jsme šli tradičně k čínanovy na jídlo. Po cestě nás sledovalo pár náglů ale schovali jsme se za výklenek mostu a chtěli na ně skočit, ale jak nás nevyděli tak to otočili a tak se žádný vzrůšo nekonalo. Za půl hodiny jsme se vrátili a nevěřili vlastním očím. Z repráků se valila hudba typu Michal David, sladké mámení nebo šmoulové. Vidět skinheady jak paří, víří a zpívají tyto nekonečné hity je fakt zážitek. První záchvat smíchu tento večer. No co, tak jsme se přidali taky. Pár tanečků s nádhernými renees a pokec s otcem jednoho z místních taky super. No a pak už se jen kalilo, tancovalo a zase kalilo. Všichni to dokázali a zničili se, jak jen to šlo. Lidi pomalu odcházeli, a zůstávali jen ty největší hovádka, haha. Po šíleném pogu uprostřed stolů s pár mlaďákama mě málem jeblo.Pořadatelé nás vyhodili a mi šli hledat další knaipu, kde by jsme vydrželi do šesti do rána. S malou skupinkou většinou renees jsme vyrazili směr centrum. S Fíkem jsme se nachvíli rozdělili, a já šel mrknout k čínanovy. Hned jak jsem vešel tak mě pozdravila Míša z Pilsnerů. Sem si k nim přisedl a kecali jsme asi tak hoďku, pak přišel Fík a přidal se taky. Dál jsme hledali s Pilsnerama nějakej nonstop, ale všude nás vyhodili že prej fakt ne, haha. Nakonec jsme našli hernu kde nás nechali, ale po každej objednávce chtěli zaplatit. Zpěvák z Pilsnerů se trošku víc zkalil a tak tam trošku usnul. My jsme zatím naházeli do juboxu Landu, Kryla a podobný songy. S Fíkem jsme se nechali trošku unést a hned nám bylo doporučeno od profíků, abychom si založili oi kapelu, hahaha. Na vlakáči jsme Pilsnerům zamávali a šli koupit pivko v plastu. Cesta vlakem byla hardcore. Zvěrstva typu chcát do umyvadla tak, že stejně všechno bylo na zemi, chcát z okna, který je metr a tričtvrtě vysoko, řvaní všeho možného, no prostě zvěrstvo. Průvodčí kolem nás jen proběhl a jízdenku vidět opravdu nechtěl Pak jsme stejně vytuhly a jen tak tak se probudili když se vlak rozjížděl ze Svitav. Po chvilce lomcování jsme otevřeli dveře a vyskočili za jízdy. Na vlakáči stála divná postavička. Hipízák a to jako pořádnej. Barevný gatě, že by se za ně nestyděl ani Steeve Wonder a parádní korále. Když jsme přišli blíž, zjistili jsme, že je to náš známej. Měli firemní večírek ve stylu hipí. Druhej výtlem večera. Po dopíjení píva, skákání do sněhu, válení ve sněhu, páč ten blbec rozepnul budnu a na jeho chlupáté hrudi byla šílená košile a ještě šílenější korále. Třetí výtlem večera a to tak, že jsem se válel ve sněhu. Pak jsme vtrhli do zastávky, stylem oi oi. Lidi o půl deváté to moc nepobrali :D Bylo toho ještě víc, za co se můžeme zase chvíli stydět, ale to bych tady nerozepisoval.
Celkový dojem 10/10. Nejlepší akce života. Příště jedem i kdyby mi nohy upadly.
KIMI
Žádné komentáře:
Okomentovat